CHCETE SE DOZVĚDĚT NĚCO VÍCE Z NAŠÍ HISTORIE?
Prapor
Od poloviny roku 2012 má Sokol Třebíč nový prapor, který byl zhotoven podle návrhu Ing. Jana Lukáška. Byl pořízen rozhodnutím Výboru u příležitosti 130. výročí založení naší tělocvičné jednoty a 150 let od vzniku České obce sokolské. Slavnostní křest měl na župním všesokolském sletu v Třebíči a poprvé se stal ozdobou naší výpravy na XV. Všesokolském sletu v Praze v roce 2012.
Sokolovna
V květnu 1892 byl zakoupen pozemek v zahradě pana Janovského na Horce a zadána stavba sokolovny městskému staviteli, členu výboru Sokola, Josefu Herzánovi. Se stavbou se začalo 1. června a již 14. listopadu byla sokolovna schopna provozu.
V roce 1904 byla k tělocvičně přistavěna prostorná šatna s výborovnou a bytem sokolníka. Takto dokončená sokolovna byla druhou na Moravě. Během svého trvání byla sokolovna několikrát upravována a kromě cvičebních účelů sloužila také jako taneční sál, vojenský lazaret, divadelní loutková scéna, skladiště zabaveného židovského majetku nacisty, výstavní síň sokolského pobytu v přírodě a tělocvična pro čtyři okolní školy.
Pamětní deska
V květnu 1892 byl zakoupen pozemek v zahradě pana Janovského na Horce a zadána stavba sokolovny městskému staviteli, členu výboru Sokola, Josefu Herzánovi. Se stavbou se začalo 1. června a již 14. listopadu byla sokolovna schopna provozu.
V roce 1904 byla k tělocvičně přistavěna prostorná šatna s výborovnou a bytem sokolníka. Takto dokončená sokolovna byla druhou na Moravě. Během svého trvání byla sokolovna několikrát upravována a kromě cvičebních účelů sloužila také jako taneční sál, vojenský lazaret, divadelní loutková scéna, skladiště zabaveného židovského majetku nacisty, výstavní síň sokolského pobytu v přírodě a tělocvična pro čtyři okolní školy.
Pobyt v přírodě
Pobyt v přírodě v Sokole Třebíč založili profesor gymnázia Oldřich Pokorný a Ing. Jaroslav Jurenka. V roce 1938 kolem sebe soustředili skupinu dorostenců se kterými podnikali pěší, cyklistické i lyžařské výlety. První tábor uskutečnili již v červenci 1939 na Horském potoce u rybníka Vidlák v Opatově.
O rok později prožili na stejném místě svůj druhý tábor, kterému dali název Dřeváčkový. Cyklistický putovní tábor v roce 1941 byl jejich posledním. Spolu s dalšími třebíčskými sokoly položili život za budoucí, znovu svobodnou vlast. Jaroslav Jurenka byl zastřelen nacisty v Brně, Oldřich Pokorný zahynul v Osvětimi.
Smrt obou zakladatelů sokolského táboření v Třebíči však neznamenala konec této překrásné činnosti. Granátový tábor, pořádaný jejich následovníky v srpnu 1945 byl shodou okolností prvním poválečným táborem celé Československé obce sokolské vůbec. Sokol Třebíč se dostal zakrátko do čela táboření celé ČOS. Táborem Tasava obstál v konkurenci 830 táborů na prvém místě a svoji vyspělost předvedl ukázkovým stanovým táborem v pražské Stromovce v době konání XI. všesokolského sletu.
Začátkem padesátých let musel Sokol Třebíč opět násilně přerušit svoji činnost. Tak jako Dřeváčkový tábor nesl poslední týden nápis " Tábor Okresní péče o mládež ", neboť název Sokol byl nacistům trnem v oku, nesla za komunistů poslední týden stejné označení i sokolská osada žáků na Vlčím kopci v roce 1950. Díky událostem na počátku roku 1968 se znovu, ale jenom na krátkou dobu obnovila Československá obec sokolská. S ní i Sokol Třebíč a to co mělo v tomto městě tak pevné kořeny a vysokou úroveň - pobyt v přírodě a táboření. I přesto, že byl zakrátko Sokol celostátně udušen, zásluhou manželů Herzánových se v Třebíči od tohoto roku rozvíjela práce s mládeží poutavou a dobrodružnou formou dál. Filozofie začlenění malých jednot do velké TJ v roce 1985 dávala některým opět naději na " úspěšné " ukončení činnosti třebíčské Sokolské jednoty. I přes násilné včlenění do TJ se to nepodařilo. V roce 1990 se Sokol Třebíč osamostatnil a začlenil do ČOS.
V současné době se celoročně pobytu v přírodě a táboření věnuje oddíl chlapců, oddíl dívek a rodiče s předškolními dětmi. Vyvrcholením pobytu v přírodě jsou tábory - zimní, stanové a vodácké. Jsou zaměřeny nejen na aktivní odpočinek, ale i na rozvíjení psychických, fyzických a morálních vlastností dětí. Velké táborové hry, úseky Modré stuhy (soutěže ve vodě), polní a terénní hry, drobné pracovní úkony, tvoří pestrý program, který sleduje všestranný rozvoj osobnosti. K pobytu v přírodě však nepatří jenom tábory. Jsou to také schůzky, výlety, výpravy, vodácké plavby, brigády v přírodě ...
To vše je na půdě Sokola Třebíč prověřeno časem a prací mnoha zkušených vedoucích. Snad právě proto se také stává Jurenkova osada v posledních letech místem, kam přijíždí lidé z celé republiky, aby se obohatili o cenné zkušenosti. Lidé, kteří jsou odhodláni věnovat nezjištně kus svého života dětem a mladým lidem. Vést je k návratu k přírodě, hledání pravých hodnot, k samostatnosti a zodpovědnosti. Pobyt v přírodě není vlastně jenom pouhé si hraní si a výlety do přírody. Jde o utváření člověka v jeho nejpřirozenějším prostředí pro které byl stvořen.
Jiří Herzán
Oddíl lehké atletiky
V roce 1946 zaznamenává lehkoatletický oddíl Sokola Třebíč obrovský rozmach. V jeho čele stojí prof. Emil Novák, který se stává i župním vedoucím lehké atletiky. Někteří atleti, především Alois Krul, reprezentovali Sokol Třebíč i v mezinárodních závodech a jejich výkony se staly československými rekordy.
V září roku 1946 se konal na sokolském stadionu v Třebíči třetí ročník Velké ceny v běhu na 10.000 m, který pořádal poprvé v roce 1944 S.K. Horácká Slávie a v dalších letech převzal jeho pořadatelství Sokol Třebíč. Nejúspěšnější ročníky Velké ceny byly v letech 1949, 1950 a 1951, kdy se jich zúčastnil i olympijský vítěz Emil Zátopek. V roce 1952 se uskutečnil poslední ročník tohoto závodu. Stejným rokem končí také činnost atletického oddílu Třebíči.
Ze zápisu v sokolské kronice:
" ... 20. srpna - VI. ročník Velké ceny v běhu na 10.000 metrů v Třebíči. Pořadatel Sokol Třebíč. Letošního ročníku Velké ceny města Třebíče se zúčastnil poprvé v její historii také mistr světa, Evropy a Československa v běhu na 10.000m, br. E m i l Z á t o p e k, který také závod po zásluze vyhrál. Zcela zaplněná hlediště sokolského stadia, kde kromě 8000 návštěvníků zasedlo také větší množství význačným sportovních i politických činovníků, vidělo úchvatný závod světové úrovně ve světovém čase vrcholného vzepětí vítězova.... "
Vyznamenání Jiřího Herzána
U příležitosti státního svátku Dne vítězství obdržel dlouholetý starosta naší jednoty a vedoucí tábornických perutí br. Ing. arch. Jiří Herzán z rukou ministryně obrany Karly Šlechtové vyznamenání Zlaté lípy In memoriam. Vyznamenání mu bylo uděleno na základě jeho celoživotního prosazování sokolských myšlenek a to i v době nesvobody, za výchovu stovek dětí a mládežníků v myšlenkách Sokola, ochrany přírody, ochrany pravdy i spravedlnosti a za připomínání hrdinství našich vojáků bojujících za svobodu (pomník čs. letců R.A.F. na tábořišti u Horního Mrzatce, který byl prvním pomníkem R.A.F. ve střední Evropě v době totality. Od jeho postavení letos uplyne 40 let).
